reklama

Rozmístění ovládacích prvků na vysílači

Spousta začínajících leteckých modelářů dříve či později narazí na otázku, kterou páčkou vysílače co ovládat.

Jenže odpovědět jednoznačně není vůbec jednoduché. Možností je mnoho. Platí ale tři zásady. Pokud se jich začátečník bude držet, neprohloupí.

  1. Velká většina modelářů má ovládací prvky na vysílači uspořádány takto:
    - na pravé páce křidélka a motor. Pokud se pákou pohne doprava, levé křidélko (při pohledu na model zezadu) jde dolů, pravé nahoru. Model (letící směrem od nás a v normální poloze) kloní vpravo. Při pohybu pákou vpřed se otevírá sací otvor v hrdle karburátoru, motor zvyšuje otáčky.
    - na levé páce směrovku a výškovku. Pokud se pákou pohne doprava, odtoková hrana směrovky se pohne doprava a model při letu bočí vpravo. Při pohybu pákou vpřed se odtokovka výškovky pohne dolů. Model klesá. Obráceně při pohybu levou pákou k sobě jde odtoková hrana výškovky nahoru, model stoupá.
    Je nanejvýš vhodné mít uspořádání podle naznačeného schematu.
  2. Samozřejmě ne každý model má křidélka a motor. Takže pokud je pohyb modelu ovládaný směrovkou a výškovkou a křidélka chybí, pak se směrovka ovládá pravou rukou místo levé. Usnadní to přechod mezi modely bez křidélek a s křidélky. "Směr" se pak ovládá stále stejnou rukou. 
  3. Pokud je k dispozici někdo, kdo nás bude učit létat, bude nám zalétávat model a podobně, uspořádáme si ovládací prvky stejně, jako je má tento učitel. Pokud máme na výběr z několika učitelů, zvolíme takového, který dodržuje uspořádání dle schématu naznačeného v bodech 1 a 2.


Výhodou naznačeného schematu je, že se při letu "nefláká" ani jedna ruka. Levá řídí výškovku a sem tam i směrovku, pravá křidélka a občas stáhne nebo přidá plyn.

Existuje ale velká spousta modelářů, většinou z řad skutečných pilotů, kteří mají na pravé ruce křidélka a výškovku jako na kniplu letadla a levou rukou řídí směrovku, která je ve skutečném letadle  na pedály, spolu s plynem. V této konfiguraci ale pravá ruka nestíhá a levá leží bezvládně na vysílači. Pak následuje několik modelářů, kteří to mají úplně jinak a možných kombinací je mnoho.

Je pravda, že kdo umí, umí, ale nestandardně rozmístěné ovládací prvky pak v mnoha případech brání stát se učitelem/žákem někoho "standardního".

© 2010 Ludvík Novotný